O diamantech
KOH-I-NOOR
První zmínka o tomto diamantu je z roku 1304. Ve své době byl největším diamantem světa, vážil 108,93 ct a měl oválný tvar. Nalezen byl v Indii, ve státě Andhra Pradesh. Za dlouhou dobu se stal majetkem mnoha indických a perských panovníků, kteří o něj vedly kruté souboje. Byl součástí slavného pávího trůnu, kde byl vsazen do jednoho z pávích očí. V roce 1877, kdy britský ministerský předseda Benjamin Disraeli jmenoval královnu Viktorii „Indickou císařovnou“, byl kámen vsazen do nově zhotovené britské královské koruny, jejíž součástí je dodnes. Pověst praví, že diamant přináší smůlu nebo dokonce smrt každému muži, který jej nosí či se stane jeho majitelem. Ženám naopak přináší štěstí.
The Great Star of Africa
Je největším vybroušeným diamantem na světě. Váží 530,20 ct a má 74 faset. Byl vybroušen z dosud největšího nalezeného diamantu Cullinanu o hmotnosti 3106 ct, který v roce 1905 nalezl důlní vedoucí Frederick Wells v Premier Mine v jihoafrickém Transválu. Cullinan vybrousila amsterdamská firma Asscher Brothers, kde jeden z bratrů Joseph měřil kámen více než 6 měsíců, než jej rozřezal na požadované menší kusy. Vzniklo tak 9 velkých 92 menších kamenů, z nichž nejznámější jsou Cullinan I – IV, které jsou, stejně jako Koh-I-Noor, zasazeny do britských královských klenotů, v současnosti uložených v londýnském Toweru.
Centenary
Byl objeven v červenci roku 1986 v dolech Premiere Mine. Ve své surové podobě vážil 599,10 ct. Mistr brusič Gabi Tolkowski na něm spolu s nepočetnou skupinou pomocníků pracoval téměř 3 roky, aby z něj nakonec vybrousil jeden z největších diamantů na světě, který má nejmodernější brus, vysokou barvu a je bez inkluzí. Jeho váha po vybroušení činí 273,85 ct a má 247 faset. V květnu roku 1991 byl uložen v Londýně do Toweru. I když nikdy nebyla oficiálně stanovena jeho cena, byl pojištěn na 100 milionů amerických dolarů. Současný majitel není znám.
Orloff
Předpokládá se, že v době svého nalezení v Indii měl okolo 300 ct. Dnes je součástí ruského diamantového pokladu v Moskvě. Jedna z legend praví, že své původní místo měl v jednom významném indickém chrámu Sriangam. Zde byl umístěn v jednom oku sochy představující boha Vishnua. Z tohoto místa byl ale ukraden francouzskými vojáky převlečenými za Hindy. V Amsterdamu jej koupil bývalý milenec ruské carevny Kateřiny Velké hrabě Grigorij Orloff, který za něj dal 90 000 liber. Coby dar od hraběte jej carevna nechala vložit do carského žezla. Hrabě za svůj dar dostal od panovnice palác z mramoru, ale lásku milované carevny už nikdy nezískal zpět. Když v roce 1812 Napoleon dobýval Moskvu, ukryli jej dvorní strážníci do hrobky zesnulého mnicha. Napoleon diamant vystopoval, ale při pokusu o zcizení se zjevil duch zesnulého a Napoleonovi vojáci z hrobky utekli bez kamene.
The Idol´s Eye
Do tvaru kapky vybroušený kámen má váhu 70,20 ct. Říká se, že ve své době sloužil jako výkupné, které zaplatil vládce Kašmíru za princeznu Rašídu tureckému sultánovi, jímž byla unesena. První oficiální zmínka o diamantu se datuje do roku 1865, kdy se objevil na aukci v londýnské síni Christie’s. Tam jej koupil tajemný osmanský sultán Abd al-Hamid II, kterému ho však ukradl jeho sluha. Kámen se pak objevil na konci 2. světové války, po několika peripetiích skončil v rukou dcery vydavatele Denver Post, May Bonflis Stantonové, která si jej až do smrti brala výhradně na snídaně.
Regent
Tento diamant byl objeven v roce 1701 jakýmsi indiánským otrokem. Ve své surové podobě měl 410 ct. Jeho tehdejším majitelem byl anglický ministerský předseda William Pitt, který jej nechal vybrousit do kamene o váze 140,50 ct a současně mu na několik let propůjčil své jméno. Tomuto diamantu se začalo říkat „Pitt“. Broušení trvalo více než 2 roky.
Později ale změnil jak svého majitele, tak jméno. V roce 1717 jej koupil vévoda orleánský, který byl v té době za nezletilého Ludvíka XV. regentem Francie. Vévoda nechal kámen zasadit do korunovační koruny francouzských králů a od té doby až do současnosti se tomuto diamantu říká „Regent“. Po Velké francouzské revoluci se jeho novým majitelem stal samotný Napoleon Bonaparte, který si jej nechal zasadit do rukojeti svého meče. Dnes je diamant součástí sbírek pařížského Louvru.
The Blue Hope
Je nejznámějším diamantem. Jedním z jeho majitelů byl i francouzský král Ludvík XIV, který nechal ze 112ct kamene vybrousit briliant o váze 67,5 ct. Avšak během Velké francouzské revoluce byl ukraden a na několik desítek let zmizel. Objevil se až v roce 1830 v Londýně, kde jej koupil Henry Thomas Hope. Právě po něm nese kámen své jméno dodnes.
Pro rodinu zámožného Londýňana se ale nakonec stal symbolem neštěstí. Ta totiž celá zemřela v naprosté chudobě. Podobný osud pak potkal i jeho dalšího vlastníka, Edwarda McLeana. Po koupi diamantu přišel McLean o syna, který zemřel pod koly automobilu ve věku 9 let, rozpadla se mu rodina, přišel o všechny úspory a nakonec spáchal sebevraždu. V současné době se tento kámen nachází ve sbírkách Smithsonianského institutu ve Washingtonu. Váží 45,52 ct.
The Sancy
Tento diamant vybroušený do tvaru kapky váží 55 ct. Nejdříve byl jeho majitelem burgundský vévoda Charles de Bold, který jej ale ztratil během jedné z bitev v roce 1477. Své jméno tak nese diamant až po svém dalším majiteli, francouzském diplomatovi de Sancym, který v 16. století působil v Osmanské říši.
Francouzský diplomat kámen zapůjčil francouzskému králi Jindřichovi III. Ten jej nosil umístěný v čapce, kterou si zakrýval svou pleš. I jeho následník, Jindřich IV., měl diamant pouze zapůjčený, ale i přesto byl v roce 1664 prodán anglickému králi Jakubovi I. V roce 1688 se spolu s prchajícím anglickým králem Jakubem II. vrátil zpět na francouzskou půdu, do Paříže. Během Velké francouzské revoluce zmizel a objevil se až po revoluci u španělského šlechtice, od kterého se pak dostal do vlastnictví prince Nicholase Demidoffa, jehož rodina vlastnila několik stříbrných dolů v Rusku.
Po dalších spletitých cestách po celém světě se kámen koncem 19. století stal majetkem první ženy v anglickém parlamentu, Lady Waldorf Astor. V roce 1978 jej dědic 4. generace rodu William Waldorf Astor prodal za rekordní sumu 1 milion dolarů. Briliant je nyní ve sbírce pařížského Louvru.
Taylor - Burton
V roce 1969 byl tento kámen ve tvaru kapky a vážící 69,42 ct prodán v aukci. Jeho novým majitelem se stal newyorský Cartier, který jej okamžitě pokřtil na „Cartier“. Nicméně hned následující den jej koupil americký herec Richard Burton pro svou neméně slavnou ženu, herečku Elizabeth Taylor za nezveřejněnou cenu. Tak byl diamant přejmenován na Taylor – Burton.
Svůj debut měl na charitativním plese, který se v polovině listopadu 1972 konal v Monaku, kde jej Taylorová měla na krku jako přívěsek. V roce 1978 ale americká hvězda oznámila, že kámen nabízí k prodeji s tím, že část utržených peněz věnuje na výstavbu nemocnice v Botswaně. Jen za jeho prohlídku musel tehdy potencionální kupec zaplatit 2500 dolarů. V červenci 1979 byl diamant nakonec prodán za 3 miliony dolarů. Poslední zpráva o něm pochází ze Saudské Arábie.
Hortensia
Tento broskvově zbarvený diamant má 20 ct a své jméno nese po Hortensii de Beauharnais, holandské královně, která byla nevlastní dcerou Napoleona Bonaparte. Vybroušen byl podle dochovaných dokumentů v roce 1678. Kámen býval součástí francouzských korunovačních klenotů. Po vyloupení královského pokladu v roce 1792 se na dlouhou dobu ztratil a byl nalezen spolu s dalším briliantem „Regentem“ v podkroví pařížského domu ve čtvrti Les Halles. Nyní jsou oba kameny součástí sbírek Louvru v Paříži.