Historie a součastnost
Historie
Název diamant pochází ze starořeckého slova adamas, 2. p. adamantis – čili „nepřemožitelný“. Vůbec první diamanty byly objeveny v náplavech řeky Golconda v Indii. Díky tehdejším vladařům a bohatým lidem byly diamanty zachovány v surovém stavu, a jako dokonale krásné krystaly byly velice ceněny.
V Indii lze vystopovat i prvopočátky opracování diamantů. Pocházejí ze 14. století. První diamanty spatřila Evropa pravděpodobně díky Alexandru Velikému. Byly jim v této době přisuzovány spíše magické a léčebné vlastnosti. Způsob opracování diamantů se v té době přísně tajil.
Ve 14. století byly čiré osmistěny leštěny na podložce ze dřeva nebo mědi, pokryté diamantovým prachem. Byl to však dlouhý proces. Později se nepravidelné krystaly začaly dělit štípáním. Kameny měly nejčastěji tvar pyramidy a byly zasazovány do prstenů. Na konci 15. století se objevily brusy ve tvaru kosočtverce, čtverce, obdélníku nebo rozety. Tyto tvary byly velice populární i v 16. století. Zbytky po štípání byly taktéž používány do šperků a náboženských předmětů. Větší odštěpky byly broušeny do rozet s pěti až devíti ploškami.
17. století zaznamenává éru broušení do rozmanitých tvarů. Kameny byly broušeny jako ovály, kapky, markýzy a další, dnes stále používané brusy. Je znám broušený diamant, který měl ve vlastnictví Ludvík XV. a jenž mu měl tvarem připomínat rty markýzy de Pompadour.
Mnoho starých kamenů bylo později přebroušeno. V 17. století se objevil brus, který dostal jméno "rose á la mode". Tento brus prožil velkou renesanci ve 30. letech 20. století. Poté se objevuje způsob další, a to dělení kamenů řezáním. Tato technologie umožnila brousit z jednoho osmistěnu dva kameny.
Popularita diamantů prudce vzrostla zejména v 19. století n.l. díky většímu objemu těžby, pokroku technologie broušení a v neposlední řadě i vzrůstu světové ekonomiky. Od té doby začaly být diamanty považovány za symbol bohatství i za ekonomickou pojistku v krizových obdobích života.
V polovině 19. století přichází na světlo světa první moderní briliantový brus díky Henry Morsemu v USA. Později byl zdokonalen, a také matematicky popsán v roce 1919. Zasloužil se o to matematik a nadšený brusič Marcel Tolkowski, kterého dodnes považujeme za „otce“ moderního briliantového brusu.
Současnost
Poslední léta nabývá na popularitě briliantový brus, který se nazývá srdce (heart) a šípy (arrow). Důvodem je pohled shora, kdy vidíme typické šípy a z pohledu zdola srdce. Jedná se o precizní broušení kamene při dodržení určitých úhlových a rozměrových parametrů. Kámen je poté vysoce efektivní z pohledu brilance, ohně a jiskření. Tyto výbrusy jsou dnes velice žádány a jejich cena je samozřejmě vyšší než cena běžně prodávaných brusů.
V současné době se ročně vytěží přibližně 130 milionů karátů (26 000 kg) ročně v ceně asi 9 miliard amerických dolarů. Asi 100 000 kg se vyrobí synteticky. Tyto umělé diamanty jsou velmi drahé a mají použití např. v optice, elektronice a v jiných speciálních zařízeních.
Zhruba 49 % diamantů pochází z jižních částí Afriky, bohatá naleziště jsou i v Kanadě, Indii, Rusku, Brazílii a Austrálii. Diamanty se průmyslově těží v ohromných povrchových dolech. Těžba diamantů, zejména těch v Africe, je často spojována i s kontroverzními režimy v některých státech, kde se stávají předmětem černého obchodu zejména pro získávání vojenské výzbroje různých militantních kmenů. S těmito diamanty se nesmí oficiálně obchodovat a vzhledem k podmínkám, jaké v daných zemích (např. Sierra Leone) vládnou, se jim říká „krvavé“ diamanty.
Diamanty se v poslední době stávají součástí investic i v České republice. Nákup investičních diamantů je již desítky let ve světě běžnou záležitostí, jak jednotlivci zhodnocují své volné finanční prostředky. Cena diamantů na trhu je totiž vždy stálá, respektive neustále stoupá, a proto diamanty slouží jako finanční pojistka také v době hospodářských krizí, kdy dochází k mnohonásobnému znehodnocení měny.
Investice do budoucnosti – nákup diamantu
Relativně malý rozměr diamantů umožňuje zároveň aktivní investici. Cena diamantů kvality VS1-F vzrostla od roku 1996 do roku 2004 o 1900 amerických dolarů za karát (CT). Jediný broušený diamant vysoké kvality je 12000krát cennější než zlato stejné hmotnosti.